Bylinky pro diabetiky Napsal Martin Bartoň

Dnešním článkem chci plynule navázat na svůj dřívější příspěvek věnovaný cukrovce a představit vám několik dalších bylinek, které mohou být lidem s cukrovkou velmi užitečné. Tak pojďme rovnou do toho.

Ve studii Dr. Agarwala, kterou jsem vám ukazoval ve svém dřívějším článku, byla řeč o aloe veře.

Dneska k aloi přidám několik dalších rostlinek, které jsou diabetikům prospěšné. Rozdělím je do tří skupin, přičemž v první skupině budou rostliny snižující glykémii, tedy hladinu krevního cukru, ve druhé skupině sladké rostliny sloužící jako náhražka cukru a ve třetí skupině rostliny obsahující inulin.

1. skupina - Rostliny snižující krevní cukr

Z těchto rostlin se připravují převážně odvary a čaje, které se během dne píjí. Nevyléčí vám sice cukrovku, ale svými účinky vám velmi efektivně sníží okamžitou hladinu krevního cukru. Do jisté míry tak mohou zastoupit inzulin.

Platí totiž, že dlouhodobě vysoká hladina krevního cukru tělu velmi škodí. Nejen že přebytek krevního cukru neustále nutí slinivku vylučovat další a další inzulin, čímž ji přetěžuje, ale trvalý přebytek inzulinu v krvi navíc vyvolává záněty a značně poškozuje cévy a nervové buňky.

Následkem těchto poškození bývají pozdější ledvinové potíže, ztučnění jater, cévní nemoci a rozvoj cukrovky 2. typu se všemi svými komplikacemi.

Mezi rostliny snižující hladinu krevního cukru patří:

2. skupina - Rostliny jako náhražka cukru

Snad všem lidem na celém světě je příjemná sladká chuť jídla, která na jazyku smyslně dráždí buňky chuťových pohárků. A snad nejvíce nám chutná cukr v kombinaci s tukem, jako je například zmrzlina nebo čokoláda.

Příjemnou sladkou chuť tvoří v naprosté většině běžných sladkostí kombinace tří druhů cukrů - glukózy (hroznový cukr), fruktózy (ovocný cukr) a sacharózy (běžný stolní cukr z řepky nebo cukrové třtiny). Jejich nevýhodou pro diabetiky ale je, že se po jejich konzumaci prudce zvyšuje hladina krevního cukru.

Po jakém sladidle tedy sáhnout beze strachu, že glykémie vyletí do závratných výšin?

Zkuste následující tři:

3. skupina - Rostliny obsahující inulin

Inulin je látka připomínající škrob, která se v těle chová jako rozpustná vláknina. Nevstřebává se tedy v tenkém střevě, ale doputuje až do tlustého střeva, kde ji rozloží bakterie, které zde žijí.

Pro diabetiky je podstatné, že inulin má mírně nasládlou chuť, ale přitom nezvyšuje hladinu krevního cukru. Mohou ho tak bez obav užívat jako náhražku cukru.

Mezi rostliny obsahující inulin patří:

O zmíněných rostlinách podrobněji:

Smetanka lékařská

Každé jaro se louky proměňují ve žluté a na pohled příjemné koberce pampelišek. Kromě líbivého pohledu stojí za řeč i léčivé vlastnosti pampelišek, které jsou soustředěny především v kořeni.

Obsažené hořčiny a třísloviny posilují trávicí orgány a podporují vylučování. Proto pomáhá pampeliška všem, kdo mají potíže s játry, žlučníkem, ekzémem, špatným trávením a zácpou.

Příznivě se projevuje při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech, zvyšuje také tvorbu a vylučování žluči. Pampeliška má stimulační účinky a čistí krev.

Při vnějším použití má významné účinky proti kožním chorobám.

Co, kdy a jak se sbírá

Kořen se sbírá v březnu nebo počátkem dubna ještě před rozkvětem rostliny. Bývá dlouhý a křehký, a proto se musí vyrývat opatrně. Po vyrytí ho co nejdříve opláchněte pod tekoucí vodou, osušte a před sušením podélně rozkrojte.

Listy a stvol pampelišky se sbírají v dubnu, když jsou jemné a šťavnaté. Můžete je rovnou jíst nebo si je přidávejte syrové do salátů. Nejchutnější jsou čerstvé mladé lístky.

Recept na výluh z kořene pampelišky

Nasypte 2 čajové lžičky nakrájených a usušených kořenů pampelišky do půl litru vody a nechte přes noc louhovat. Pak vše ohřejte na 60, maximálně 80 °C, nesmíte však výluh přivést k varu.

Takto ohřátý výluh přeceďte a ráno z něj půl hodiny před snídaní jeden teplý hrníček upijte. Druhý vypijte půl hodiny po snídani. Připravte se na to, že se brzy projeví močopudné účinky pampelišky.

Výluh intenzivně pročišťuje organismus, zlepšuje látkovou výměnu, pomáhá při jarní únavě a čistí pleť od akné.

Význam pro diabetiky

Hořčiny z pampelišek stimulují buňky slinivky břišní, čímž pomáhají regulovat hladinu krevního cukru. Pampelišky v sobě také obsahují místo u rostlin obvyklého škrobu látku zvanou inulin, která se ve střevě chová jako rozpustná vláknina, má zanedbatelnou kalorickou hodnotu a nezvyšuje hladinu krevního cukru.

Při cukrovce je vhodné jíst syrové listy a stvoly pampelišek nebo je přidávat do salátů. Na jarní očistu je vhodné pít výluh z kořene pampelišky.

Brusnice borůvka

Lesní borůvky známe všichni. U nás se nejvíce vyskytují v jehličnatých a smíšených lesích zejména na horách, ve středních polohách již méně a v teplých nížinách jen výjimečně.

Sušené plody se osvědčily proti průjmům, při žaludečních křečích, zánětu močového měchýře nebo tlustého střeva. Obsažené látky působí také proti stafylokokům a bakteriím E. coli.

Pití odvaru z listů i pojídání plodů snižuje hladinu krevního cukru. Zevně se odvar z listů používá k výpachům úst při zánětech ústní dutiny nebo hrtanu. Obklady z odvaru se mohou přikládat na pokožku, kde hubí plísňová onemocnění.

Co, kdy a jak se sbírá

Užívanou částí jsou mladé lístky a samozřejmě plody. Listí se sbírá od května do června a poměrně snadno se suší ve stínu i na slunci. Můžete ho při sušení bez obav nasypat i na sebe ve vrstvě několika centimetrů, neboť se nezapařuje. Důležité je, aby si listy zachovaly původní barvu.

Plody se sbírají v době úplné zralosti, což je v červenci a srpnu. Můžete je rovnou jíst nebo je usušit. Suší se na slunci nebo ve stínu, doporučuje se ale dosoušet je umělým teplem. Nedokonale usušené plody totiž velmi snadno plesniví.

Význam pro diabetiky

Odvar z mladých listů borůvky i její plody snižují hladinu cukru v krvi, proto jsou pro diabetiky zajímavé. Barvivo z plodů zvyšuje zrakovou ostrost a zlepšuje vidění v šeru, obsažené antioxidanty a protizánětlivé látky chrání sliznice a cévní systém. Svým působením tak pomáhají předcházet zdravotním potížím trápící diabetiky.

Nasušte si lístky i plody. Z lístků si připravujte čaj a sušené plody jezte dle chuti.

Recept na diabetický čaj:

Nasypte 2 čajové lžičky čerstvě řezaných a nakrájených listů do 300 ml vody a povařte zhruba 10 minut. Nechte zchladnout a popíjejte dva šálky denně.

Fazol šarlatový

Rostlina pochází ze středního Mexika, kde se pěstuje již více než 2 tisíce let. Do zbytku světa se rozšířila v souvislosti s mořeplavbou a objevením Ameriky. Je velmi náročná na světlo a teplo a oproti fazolu obecnému vyžaduje i více místa.

Fazol šarlatový má stejné užití jako mnohem rozšířenější fazol obecný. Sušené fazolové lusky a popíjení odvaru z nich se dříve doporučovalo na čištění krve, dnes se oceňuje jejich schopnost léčit lehčí formy cukrovky.

Odvar z lusků má silné močopudné účinky, prospívá ledvinám a dokáže rozpouštět močové kamínky.

Co, kdy a jak se sbírá

Pro léčivé účely se sbírají pouze zralé lusky, ze kterých se vyloupou semena. Lusky se poté dosušují ve stínu a ke konci pomocí umělého tepla maximálně při 40 °C.

Jako potravina mají hlavní význam zralá semena v luscích, která se sklízí od června do srpna. Jako zelenina například do polévky se sbírají jen velmi mladé lusky, dozrálé lusky jsou totiž tuhé a chlupaté a pro kuchyňskou úpravu se nehodí.

Recept na odvar ze sušených lusků

Nasypte 4 hrsti rozdrcených usušených fazolových lusků do dvou litrů studené vody. Lusky nechejte ve vodě několik hodin bobtnat a pak je přiveďte k varu. Poté je vařte na mírném ohni tak dlouho, než se odpaří zhruba půl litru vody.

Tento zahuštěný odvar se pije před jídlem při nemocech zadržování vody v těle, při onemocnění ledvin a močových cest a při cukrovce. Odvar rovněž mírně snižuje krevní tlak.

Význam pro diabetiky

Fazole jsou výbornou zdravou potravinou. Lze z nich bez tuku načerpat dostatek bílkovin, vitamínů, minerálních látek a aminokyselin. Vysoký obsah vlákniny prospívá střevům a vylučování.

Odvar z usušených fazolových lusků pomáhá udržovat hladinu krevního cukru na přijatelné míře a mírně snižuje krevní tlak. To vše jako celek je pro diabetiky přínosem.

Puškvorec obecný

Původní vlastí puškvorce je jihovýchodní Asie, odkud se rozšířil do Evropy i Ameriky. Na evropském rozšíření mají prý zásluhu tatarské hordy, které si vysázením a uchycením kořene ověřovali pitelnost vody pro své koně.

Puškvorec roste na trvale zaplavených půdách při březích stojatých nebo mírně tekoucích vod, v močálech a mokrých příkopech. Při vhodných podmínkách vytváří husté porosty.

Kořen puškvorce podporuje látkovou výměnu a tvorbu trávicích šťáv, zklidňuje křeče a působí močopudně. Patří mezi nejlepší žaludeční léky a uplatní se zejména při žaludečních potížích, nadýmání, nechutenství, průjmech a podobně.

Co, kdy a jak se sbírá

Sbírají se oddenky dvou až tříletých rostlin, které je nutné vyndat z bahna ideálně v období od srpna do listopadu. Před sušením očistěte oddenek od kořenů, zelených částí a všech nečistot a pokrájejte jej na kusy dlouhé asi 20 cm.

Oddenky již dále nijak neloupejte a usušte je ve stínu při teplotách do 35 °C. Pro využití při cukrovce si stejným způsobem usušte kořen.

POZOR na předávkování:

Čerstvý oddenek může vyvolat dávení. Puškvorcové silice obsahují asaron, který při vnitřním použití působí na centrální nervovou soustavu a má mírně halucinogenní účinky. Ve velkých dávkách je škodlivý.

U nás rostoucí rostliny jsou svým složením považovány za bezpečné, přesto by léčba puškvorcem nikdy neměla přesáhnout dobu 6 týdnů. Rovněž se nedoporučuje těhotným a kojícím.

Význam pro diabetiky

Odvar z kořene puškvorce snižuje hladinu krevního cukru a podporuje činnost slinivky břišní. Celkově také posiluje vitalitu ve stáří či po nemoci.

Recept na nálev z kořene puškvorce pro diabetiky:

Nasypte jednu zarovnanou čajovou lžičku nadrceného kořene puškvorce do 200 ml studené vody a nechte 12 hodin louhovat. Poté nálev mírně ohřejte, ale nevařte, sceďte a pijte 1 doušek před a po každém jídle, nejvíce však 6 doušků denně.

Před každým dalším použitím si vždy nálev lehce přihřejte. Nikdy však nepřekračujte doporučené množství 6 doušků denně. Užívejte 3 týdny a poté na stejnou dobu užívání vždy přerušte.

Vavřín ušlechtilý

Vavřín je stálezelený keř dorůstající výšky zhruba 2 metrů. Doma je ve Středomoří a subtropických oblastech Asie, a protože je vázaný na klimatické podmínky středomořského typu, vysazuje se u nás pouze ve sklenících.

Listy se používají jako přísada do jídel, a to nejen pro chuťové a aromatické vlastnosti, ale také protože podporují trávení a působí proti zácpě a nadýmání.

Zevně se čerstvé listy přikládají na rány po hmyzím bodnutí, neboť umí vytáhnout z rány jed a zmírnit otok a zánět. Využívají se také vavřínové koupele, které pomáhají při likvidaci plísní.

Co, kdy a jak se sbírá

Ideálně na podzim se sbírají listy z nejméně dvouletého keře a ty se poté rozprostřené v tenkých vrstvách pozvolna suší ve stínu. Listy se mohou příležitostně sbírat po celý rok, tedy nejen na podzim.

Sušený vavřínový list je mezi lidmi obecně známý jako bobkový list a nejčastěji se užívá v kuchyni jako koření. Ze zralých bobulí lze také lisovat zeleně zbarvený olej.

Význam pro diabetiky

Čaj z vavřínových listů snižuje hladinu krevního cukru a cholesterolu. Zlepšuje také činnost jater.

Recept na čaj pro diabetiky z listů vavřínu:

Zalijte dva usušené listy vavřínu horkou vodou a nechte louhovat zhruba 5 minut. Takto připravený čaj pijte jednou denně.

Můžete také na 10 minut povařit zhruba 5 gramů listů ve 300 ml vody a následně ponechat listy v odvaru ještě zhruba 8 hodin louhovat. Takový odvar se však musí pít během dne velmi pozvolna, vždy malými doušky a pouze čas od času, neboť jeho dlouhodobé pravidelné užívání může vyvolat krvácení.

Kopřiva dvoudomá

Vzhledem k účinkům žahavých chloupků má osobní zkušenost s touto plevelnou rostlinou určitě každý. Roste po celé Evropě a u nás se jí daří v lesích kolem vody a všude v blízkosti člověka, kde se díky hnojení zvýšil obsah dusíku v půdě.

Listy kopřivy jsou bohaté na třísloviny, kyselinu křemičitou, vitamíny a sloučeniny železa, vápníku a draslíku. Díky tomu je použití kopřivy velmi rozmanité, zvláště bývá ceněna pro své účinky na játra, žlučník a ledviny.

Kopřiva podporuje také metabolismus, mírní cukrovku a působí proti chudokrevnosti. Díky obsahu organického křemíku má velmi příznivý vliv na výstelku cévních stěn.

Co, kdy a jak se sbírá

Sbírají se celé rostliny bez kořene nebo jen listy, a to od května do září. Nejlepší je sbírat brzy po ránu mladé rostliny, které ještě nekvetou. Při veškeré manipulaci s čerstvými rostlinami používejte kvůli žahavosti rukavice.

První den po sběru nechte rostliny zavadnout na slunci a poté je sušte co nejšetrněji ve stínu na sítech. Nesušte je poskládané ve velkých vrstvách na sobě, aby se nezapařily a nezčernaly.

Význam pro diabetiky

Čaj nebo odvar z listů kopřivy snižuje hladinu krevního cukru a díky obsaženému organickému křemíku posiluje výstelku cévních stěn. To je pro diabetiky užitečné, neboť cukrovka poškozuje cévy.

Recept na odvar z kopřiv:

Nasypte dvě polévkové lžíce sušených kopřiv do 400 ml studené vody, přiveďte k varu a mírně povařte zhruba 10 minut. Poté nechte pod pokličkou ještě 15 minut ustát. Vzniklý odvar sceďte a pozvolna popíjejte během dne.

Nepijte však kopřivové čaje či odvary déle než 14 dní v kuse. Kopřiva je dobrým zdrojem železa a jeho nadbytek v těle se negativně projevuje zejména u starších žen v menopauze, kdy nedostatek estrogenu a současný nadbytek železa může urychlit osteoporózu.

Stévie cukrová

Stévie je tropická rostlina původem ze Střední a Jižní Ameriky. Dorůstá výšky zhruba jednoho metru a její listy se používají především jako náhražka cukru, neboť je více než 250 krát sladší než sacharóza.

Jako sladidlo je stévie vhodná zejména pro diabetiky, protože je na rozdíl od cukru téměř nekalorická a nezvyšuje hladinu krevního cukru.

V domácích podmínkách lze stévii pěstovat v písčité půdě v květináči za oknem nebo ve skleníku. Čím více přirozeného slunečního světla a tepla rostlině dopřejete, tím více sladkých látek se jí v listech vytvoří.

Co, kdy a jak se sbírá

Stévie se sklízí v době květu, kdy je nejsladší. Jakmile začne kvést, odstřihněte celou rostlinu zhruba 10 cm nad zemí a listy ve stínu pozvolna usušte a poté nadrťte. Takto ustřižená rostlina začne růst znovu. Pokud necháte rostlinu odkvést, pozvolna uschne a zahyne.

Listy můžete jako sladidlo užívat i v čerstvém stavu.

Význam pro diabetiky

Stévie je sladká a jako přírodní náhražka cukru je vhodná pro diabetiky, kteří se nechtějí vzdát sladkých chutí. Nezvyšuje hladinu krevního cukru a nenutí tak slinivku vylučovat inzulín.

Recept na koncentrát ze stévie:

Nasypte do nádoby hrst sušených a na jemno nadrcených listů stévie a zalijte je trochou horké vody. Poté nechte listy louhovat zhruba 8 hodin. Získáte tím sladký koncentrát, který můžete přidávat do jídel místo cukru. Než celý koncentrát vypotřebujete, uchovávejte ho v chladničce.

Správný poměr listů a vody si pro přípravu koncentrátu upravte sami podle své chuti.

Katemfe

Tato rostlina pochází z deštných pralesů západní Afriky, dorůstá výšky kolem 3 metrů a má velké vejčité listy. Bohužel neznám její české jméno, ale ve světě jí říkají katemfe. Její latinský název je Thaumatococcus Daniellii.

Pro diabetiky má z rostliny význam její plod, který je obalen velmi sladkou bílkovinou thaumatin, která je více než 3 000 krát sladší než sacharóza. Není to však sacharid, nezvyšuje hladinu krevního cukru, a tak je pro diabetiky ideálním přírodním sladidlem.

V západní Africe se používá jako sladidlo do kysaných jídel, neboť s ním i kyselé potraviny chutnají velice sladce.

Co, kdy a jak se sbírá

Sbírají se plody - ovoce, které rostlina vytváří pod zemí nebo na rozhraní země a povrchu. Zralé plody mají tmavou červenohnědou barvu a obsahují 3 černá tvrdá semena, která jsou obalena tenkou vrstvou lepkavého gelu. Právě tento gel je zdrojem sladkého thaumatinu.

Ovoce je zralé za 13 týdnů od doby, kdy začne rostlina kvést, přičemž jedno květenství přinese maximálně 3 kusy ovoce.

V západní Africe se sbírají i listy, které pro svoji velikost - jsou dlouhé až 60 cm a široké až 40 cm - místní využívají k balení potravin a jako stavební materiál.

Význam pro diabetiky

Rostlina má pro diabetiky význam jako přírodní sladidlo, které nezvyšuje hladinu krevního cukru a nemá žádné kalorie. Sladkou látkou je zde bílkovina thaumatin, kterou obsahuje lepkavý gel obalující semena uvnitř plodu.

Agbajun

Jde o hustý keř pocházející ze západní Afriky, dorůstá výšky až 4 metrů a plodí červené ovoce velikosti třešní. Opět neznám české jméno této rostliny, ale v Africe jí říkají agbajun. Její latinský název je Synsepalum Dulcificum.

Ovoce obsahuje látku miraculin, která se váže na jazykové chuťové pohárky a aktivuje sladké receptory. To následně způsobuje pocit, při kterém kyselá jídla chutnají sladce. Tento pocit trvá, dokud se látka důkladně nepromíchá se slinami, což je zhruba 30 minut.

Pro diabetiky má rostlina význam jako náhrada za cukr, neboť mění chuť jídel na sladká a přitom nezvyšuje hladinu krevního cukru.

Co, kdy a jak se sbírá

Sbírají se zralé červené plody, které rostou na větvích keře. Rostlina je stále zelená a ve své domovině se sklízí 2 krát ročně vždy po období dešťů. Plodit semena začíná až po 5 letech od výsadby.

Význam pro diabetiky

Plody této rostliny obsahují látku miraculin, která ošálí chuťové pohárky a změní vnímání kyselých jídel na sladká. Tento účinek trvá zhruba 30 minut. To může být zajímavé pro diabetiky, kteří si nechtějí odpustit sladké chutě a přitom dbají na hladinu krevního cukru.

Topinambur

Topinambury jsou mezi lidmi známé spíše jako židovské brambory. Rostlina dorůstá výšky až 2 metrů a její květy jsou podobné slunečnici, ale jsou mnohem menší. Původní domovinou rostliny je Amerika.

Do Evropy rostlinu přivezli francouzští námořníci a kolonisté v 16. století a pojmenovali ji podle jihoamerického indiánského kmene Tupinambů, od kterého ji získali.

Topinambury jsou velmi vhodné pro diabetiky, protože neobsahují škrob jako brambory, ale inulin. Dále jsou zdrojem železa, křemíku, draslíku a vitamínu C.

Co, kdy a jak se sbírá

Vhodná doba pro sklizeň topinamburů nastává v říjnu. Hlízy nesklízejte jako brambory, ani rostlinu nevytrhávejte - stačí ji pouze vyvrátit. Obnažené hlízy pak opatrně z půdy vyjměte, abyste je nepoškodili. Poraněné hlízy totiž rychle vysychají nebo podléhají hnilobě.

Hlízy můžete skladovat ve sklepě zasypané zeminou nebo pískem, nesmí však promrznout. Když jsou volně položené, rychle zasychají.

Význam pro diabetiky

Hlízy - topinambury mají obdobné složení jako brambory. Místo bramborového škrobu ale obsahují inulin, který je pro diabetiky vhodnější, neboť má mírně nasládlou chuť, ale nezvyšuje hladinu krevního cukru. Ve 100 gramech topinamburu se nachází zhruba 16 až 20 gramů inulinu.

Chuť hlíz je velmi jemná. Nastrouhané nebo nakrájené na plátky je můžete přidávat do salátů, vařit je jako přílohu, opékat je nebo jimi můžete nahradit brambory v polévkách.

Velmi rychle měknou, a tak je vařte jen krátce. Přidejte k nim kapku citronové šťávy nebo octa, aby hlízy nemodraly, ale zůstaly pěkně bílé.

Čekanka obecná

Čekanka je známá také pod lidovým názvem cikorka. Je rozšířená téměř po celém světě, dorůstá až metrové výšky a daří se jí v teplejších oblastech v nadmořských výškách pod 600 m. U nás je velmi hojná a roste při okrajích cest, na mezích, pastvinách a suchých loukách.

V léčitelství se nejčastěji využívá sušený kořen, a to zejména při žlučníkových potížích a poruchách zažívacího ústrojí. Obsažené hořčiny podporují léčbu při poruchách jater, například žloutence, a povzbuzují chuť k jídlu.

Z mladých listů čekanky lze připravit salát s vysokým obsahem vitamínu C.

Co, kdy a jak se sbírá

Sbírá se kořen z planě rostoucích rostlin. Vyrývejte ho v září a říjnu, co nejrychleji omyjte a nakrájejte na kousky dlouhé asi 15 cm. Plátky poté sušte ve stínu.

Recept na odvar z kořene čekanky:

Nasypte 1 čajovou lžičku jemně nařezaného kořene čekanky do 250 ml vody a nechte projít varem. Poté povařte ještě zhruba 10 minut, přeceďte a nechte zcela vychladnout.

Chladný odvar popíjejte ráno a večer při žlučníkových potížích, při rekonvalescenci po žloutence nebo při léčbě močového měchýře.

Význam pro diabetiky

Kořen čekanky obsahuje vysokou hladinu inulinu, zhruba 36 až 48 gramů na 100 gramů kořene. Inulin má mírně nasládlou chuť, a proto se začal užívat i jako náhražka cukru ve stravě. Je zajímavý zejména pro diabetiky, neboť má zanedbatelnou kalorickou hodnotu a nezvyšuje hladinu krevního cukru.

Dangšen

Dangšen je vytrvalá liána dorůstající výšky až 3 metrů. Volně roste na březích potoků a řek a na okrajích lesů zejména v Číně, Indii a Japonsku. Pěstovat se však dá i v našich podmínkách ve skleníku.

V tradiční čínské medicíně se používá jako ženšen, má však slabší účinky. Často se mu proto říká "ženšen pro chudé". České jméno rostliny je pazvonek chloupkatý.

Používá se při chronické únavě, nespavosti, ztrátě chuti k jídlu, anémii, zánětech ledvin a obecně při rekonvalescenci po nemoci. Význam má také při léčbě cukrovky druhého typu.

Co, kdy a jak se sbírá

Sbírá se mrkvovitý kořen válcovitého tvaru, který se vůní i barvou podobá kořenu ženšenu. Po vyrýpnutí kořen omyjte, osušte, nakrájejte na menší plátky a dokonale usušte na sítu.

Recept na odvar z kořene dangšenu:

Nasypte 1 čajovou lžičku sušeného kořene dangšenu do 250 ml vody a nechte ho projít varem. Poté povařte ještě zhruba 10 minut a přeceďte.

Odvar popíjejte 2 krát denně nejlépe nalačno, 30 minut před jídlem nebo 2 hodiny po jídle.

Význam pro diabetiky

Kořen dangšenu má příznivý vliv na diabetiky s cukrovkou druhého typu, neboť snižuje hladinu krevního cukru a také obsahuje významné množství inulinu. Je nasládlý, uspokojí tak částečně chuť na sladké, a přitom nezvyšuje glykémii.

Staňte se fanouškem

A já vám 2x měsíčně pošlu přehled novinek na webu.
Poučení o svých právech a ochraně vašich osobních údajů najdete zde.

Pár slov na závěr ještě věnuji kokosovému oleji. Je lehce vstřebatelný, nenáročný na trávení a poskytuje okamžitou energii podobně jako cukr. Jeho výhodou je, že při metabolismu nezatěžuje játra ani slinivku a mírně snižuje chuť na sladké. Vyzkoušejte ho. Více o kokosovém oleji a najdete v mém průvodci léčivými oleji.

Paní Anna v diskusi pod článkem mě upozornila ještě na cejlonskou skořici, která také snižuje hladinu krevního cukru u diabetiků. Potvrzuji, že tomu tak je. Aby byla skořice účinná, je ale nutné užívat alespoň 2 čajové lžičky denně. Zkuste si ji přidávat třeba do čaje. Z koření dále pomáhá kurkuma, zázvor a česnek.

Existují také domněnky, že za nárůstem výskytu cukrovky stojí dlouhodobý nedostatek omega-3 mastných kyselin v naší stravě. Protože v lidském těle souvisí vše se vším, může tomu tak být. Jestli vás to zajímá, v mém starším článku o cholesterolu najdete rady, jak na stravu bohatou na omega-3 tuky.

To je pro dnešek vše. Pokud si myslíte, že by článek mohl zajímat i vaše přátelé, tak ho sdílejte dál na facebook. Třeba se to někomu bude hodit. Pokud máte nějaký komentář, sem s ním.

Inspirací a zdrojem některých informací k dnešnímu článku mi byla přednáška Dr. Rotha, mykologa a znalce bylin, kterou jsem před několika dny navštívil. Na dálku mu tímto děkuji.

Zaujal vás tento článek?
Dejte o něm vědět svým přátelům na facebooku.
Sdílet článek Komentáře

Další články
Děkuji, že čtete.
Určitě mi dáte za pravdu, když řeknu, že náš mozek je úžasným orgánem. Vždyť právě v našem mozku se odehrává veškeré naše potěšení, radost, smích a...
Číst dál
Z námětu dnešního článku mám nefalšovanou radost. Už delší dobu jsem si na něj brousil tužku, protože na stránkách beznudle.cz přeci musí být rada, jak zůstat po celý...
Číst dál
Dneska pro vás mám přírodní recept na očistu těla od kyseliny močové. Našel jsem ho v knize ruského léčitele a biochemika Dr. Michaila Tombaka, který s ním...
Číst dál